Proč většina distribučních sítí stojí víc, než by měla, a jak zjistit kde
Distribuční síť, kterou nikdo nenavrhl jako celek, stojí téměř vždy víc, než musí. Nezpůsobí to jedno špatné rozhodnutí. Způsobí to desítky rozumných rozhodnutí, která spolu nikdo nesečetl.
Jak síť vzniká
Málokterá firma si síť skladů, dep a linek navrhne najednou. Síť roste. Přibude zákazník v regionu, tak se otevře nové depo. Firma převezme konkurenta i s jeho skladem. Kvůli jednomu velkému odběrateli vznikne linka, která jezdí dál, i když odběratel už dávno odešel. Každé z těch rozhodnutí bylo v dané chvíli správné.
Výsledkem je systém, který funguje, ale nikdo ho jako celek nenavrhl. Náklady se v něm neztrácejí na jednom místě. Rozpouštějí se po malých částech v místech, kam se při běžném řízení nikdo nedívá.
Kde se náklady schovávají
V projektech se opakovaně setkáváme s pěti místy, kde síť ztrácí peníze:
- Překrývající se spádové oblasti. Dvě depa obsluhují stejné obce, protože hranice se kreslily podle historie, ne podle vzdáleností a objemů. Vozidla zbytečně přejíždějí.
- Linky nastavené podle minulosti. Linkové spoje jezdí v trase a čase, které dávaly smysl před pěti lety. Vytíženost vozidel nikdo pravidelně nevyhodnocuje.
- Nerovnoměrně vytížená depa. Jedno depo je trvale přetížené a platí přesčasy a externí dopravce. Druhé má volnou kapacitu, kterou nikdo nevyužije.
- Nevyvážené toky. Vozidla jezdí plná jedním směrem a prázdná zpět. V průměrné vytíženosti za celou síť se to neprojeví.
- Jedna úroveň služby pro všechny. Doručovací lhůty a frekvence závozu se nastaví podle nejnáročnějšího zákazníka a pak platí pro celou síť.
Žádný z těchto problémů není vidět v souhrnném přehledu. Průměrné náklady na zásilku nebo paletu vypadají přijatelně. Rozdíly se ukážou teprve tehdy, když síť rozložíte na jednotlivá depa, linky a relace.
Jak postupujeme při diagnóze
- Mapa skutečných toků. Začínáme daty o zásilkách nebo paletách podle relací, PSČ a času. Zajímá nás, kudy zboží opravdu teče, ne jak je síť zakreslená v organizačním schématu.
- Náklady po částech. Náklady počítáme na úrovni jednotlivých dep a linek, ne jako průměr za síť. Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším depem bývá větší, než vedení čeká.
- Srovnání se sítí navrženou od nuly. Modelujeme, jak by síť vypadala, kdyby se navrhovala dnes pro dnešní objemy. Nejde o návrh k okamžité realizaci. Slouží k tomu, aby bylo vidět, jak velký rozdíl mezi současným a dosažitelným stavem je.
- Varianty a jejich kompromisy. Každá změna sítě něco stojí a něco přináší. U každé varianty vyčíslíme dopad na náklady i na úroveň služby, aby se vedení rozhodovalo podle čísel.
- Postupná realizace. Síť se nedá přestavět přes noc. Navrhujeme pořadí kroků, které přináší úsporu brzy a nenaruší doručování zákazníkům.
Příklad z praxe
Regionální distribuční operátor řešil rostoucí náklady na dopravu a nerovnoměrné vytížení dep. Analýza ukázala, že se tři spádové oblasti výrazně překrývaly a vozidla kvůli tomu zbytečně přejížděla. Překreslili jsme hranice spádových oblastí a upravili harmonogram linkových spojů. Průměrná přepravní vzdálenost klesla o 14 % a náklady na dopravu o 18 %. Změna proběhla ve dvou fázích během osmi týdnů, bez nové infrastruktury a beze změny doručovacích lhůt pro zákazníky.
Pět otázek pro vaši síť
- Kdy naposledy někdo přepočítal spádové oblasti dep podle aktuálních objemů?
- Znáte náklady na zásilku nebo paletu pro každé depo zvlášť?
- Jaká je vytíženost vozidel na jednotlivých linkách v obou směrech?
- Která depa platí přesčasy a externí kapacitu, zatímco jinde kapacita zbývá?
- Potřebují všichni zákazníci stejnou doručovací lhůtu, jakou dnes dostávají?
Pokud na dvě a více otázek neznáte odpověď, síť pravděpodobně skrývá úsporu, o které zatím nevíte. Nejrychleji ji odhalí Quick Scan: analýza s pevným rozsahem, která trvá 2 až 4 týdny.